Stín pochybností 🍄

Taky máš někdy pocit, že nic nemá smysl? Johanka by se pod to podepsala. Její vnitřní diagnostika posledních dnů vypadala nesympaticky, až kriticky: nadhled – 0, lehkost – 0, sebeláska – 0, porozumění – 0, energie – 0.

Starý známý stín pochybností se nad ní vznášel jako těžký opar – bez magičnosti, zato plný smutku a bolesti. Stín pochybnosti o vlastní hodnotě.

Když tě vlastní minulost dožene.

Johanka si z dětství nesla přesvědčení, že je neviditelná, nedostatečná, že na ní nezáleží. Celý život se s těmito pocity bojovala – nejdřív je ignorovala, protože to bylo příliš bolestivé. Do puntíku se naplnil vesmírný zákon, že čím víc děláme, že něco neexistuje, tím silněji to působí. Nakonec se odhodlala a postavila se tomu čelem. Makala na sobě, hledala cestu ven, věřila, že dokázala staré vzorce přepsat.

A pak přišla tvrdá a nevyhnutelná realita. Čím víc se snažila, tím víc se propadala do pochybností.

Před očima se jí objevil obraz malé Johanky, která křičí: „Haló, vidíte mě? Slyšíte mě?“ a to ji zasáhla do morku kostí. Bylo ji jasné, že malá Johanka je její vnitřní dítě, které touží po uzdravení. Po tom být opět přijímána a milována … ale kým vlastně? Jí samotnou.

Tvořivost jako cesta k léčení

Jemná linka medicíny, kterou Johanka našla při cestě k sobě bylo tvoření. To jí naplňovalo, obohacovalo, formovalo, učilo, posouvalo a uzdravovalo.

A jak vypadala manifestace všedních dní? Stále přítomný pocit neviditelnosti, odmítnutí, neúspěchu. To ji srazilo zpátky na kolena.

Věděla, že došla do bodu, kde to potřebuje pustit. Dozrál čas v tom nepokračovat, protože bez uznání vlastní práce to celé přestává dávat smysl.

Přiznala si, že tohle není její cesta … au au.

Po několika denních sevření v nasranosti, bezmoci a beznaděje, se Johanka zase navrací do přítomnosti.

A jak to v každé pohádce bývá, vše dobře dopadne. V téhle se jen neví kdy =)

Takže. Má to celé smysl?

Johanka neví, není Bůh, aby věděla všechno, ale rozhodně má v plánu s ním hodit REAL TALK.

Někdy je v pořádku nevědět. A až bude zase vědět nebo si myslet, že ví, tak opět sedne s písařem nad papír a společně napíšou pokračování pohádky z království pro hledající.